HISTORIE PLAVECKÉHO KLUBU ROUDNICE N. L.
Roudnice
n. L. žila a žije v bohaté sportovní činnosti, jak ostatně dosvědčuje vývoj
ostatních sportů, ať již jsou to veslování, zápas, kopaná, cyklistika aj., nebo
jen prostý fakt založení sokolské tělovýchovné jednoty v roce 1868. Tato
organizovaná činnost nezbytně navazovala na předchozí konání, tj. třeba
ojedinělé pokusy jednotlivců nebo malých skupin o provozování té které
tělovýchovné činnosti nebo chcete-li sportu. Tento řekněme zákonný vývoj platí
v plné míře také o plaveckém sportu.
První doložené zmínky o plaveckých závodech lze nalézt v kronikách veslařského klubu ČAC Roudnice. Konaly se zpravidla jako zakončení veslařských závodů.
Dne 27. 8.1882 veslařské závody zakončeny "plavbou o závod" na 1000
m - způsob plavání libovolný. Z roudnických plavců se na čelní místa
probojovali Rutte a Ordnung z ČAC Roudnice a Vorlíček ze Sokolu Roudnice.
Dne 3. 8.1902 pořádány "Plavecké a žertovné veslařské závody", při nichž se uskutečnily závody na 1000 m volný způsob a 60 m znak, při kterých se již měřil čas - 10:05,4 a 0:47,0 (plavalo se po proudu) a zvítězil VI. Králík.
Pro porovnání s celostátním děním je třeba uvést, že první plavecké závody v Praze byly uspořádány "až" 25. 8. 1895 klubem AC Praha mezi Slovanským a Střeleckým ostrovem, tedy v podmínkách volného toku řeky obdobně jako Roudnici n. L.
Bezprostředním popudem k založení vlastního plaveckého kroužku, resp. odboru naší éry, byl pak sportovní trojboj v běhu, cyklistice a plavání, pořádaný dne 10. 7. 1920 místními skauty. Vytvořila se skupinka mladých sportovních nadšenců, z nichž se sluší jmenovat alespoň Kurta Epsteina, Félu Lewiho a Kurta Petříka, která pro svůj sport nalezla organizační záštitu ve slavném ČAC Roudnice, kde počátkem roku 1922 dochází k založení plaveckého odboru.
Růst základny dokumentuje počet členů: k 1. 3.1924 celkem 23 plavců, k 31.12.1924 již 142 členů, z toho 138 plavců.
Osamostatnění plaveckého klubu
Dnes již těžko posoudíme, zda rozpory, které se vyskytly mezi vedením ČAC a jeho plaveckým odborem, byly zapříčiněny jen postojem mladých ke starším, či zda převládly rozporné názory na vlastní sportovní činnost, které pak vedly k osamostatnění odboru pod názvem Plavecký klub Roudnice n. L.
Dochází k tomu v roce 1925 a
sporná záležitost je definitivně ukončena 19. 2. 1926, kdy definitivně zaniká
plavecký odbor při ČAC. Mladý Plavecký klub Roudnice má již jen jeden cíl -
plavání a vodní pólo.
Plavecký klub Roudnice zůstává jako samostatná organizace až do roku 1946. Při sjednocování stává se součástí Sokola Roudnice, pak přechází do Sokola Benzina Roudnice, kde setrvává až do roku 1950. Benzina pro nedostatek finančních prostředků převádí plavecký oddíl do SKP Slavoj Roudnice, kde však oddíl nenachází dostatek porozumění a tak koncem roku 1951 končí své organizační začlenění do této jednoty.
Rok 1952 je rokem existenční jistoty. Oddíl přechází do TJ Sokol Agrostroj Roudnice nad Labem, který se později (v roce 1955) přejmenoval na TJ Spartak Roudnice n. L., a v tomto organizačním zajištění zůstává. Hospodářská jistota se promítá i do zvýšené sportovní a organizační činnosti. Svůj podíl kromě konsolidace poválečného období odvádějí i bratři Bérové, kteří se vrátili do Roudnice a zapojili se plně do života oddílu. Plavecký oddíl se vrací ke staré praxi a uspořádá propagační závody ve Mšených Lázních a Ctiněvsi. Bohužel nevedou tyto podniky k trvalejšímu zakotvení plavání v uvedených místech.
Souhrnně lze říci, že plavecký oddíl Spartaku Roudnice nevynechá jedinou příležitost ke startu v rámci kraje, případně i mimo něj. Je vždy "u toho", ale nezasahuje do předních míst, protože nemůže výkonnostně soutěžit s oddíly, které mohou trénovat i v zimě.
Do počátku 60. let se plavalo na Labi
Rok 1962 je rokem, v němž je možno oslavit 40 let
trvání plaveckého sportu v Roudnici. Plavci k tomuto jubileu dostávají do vínku
pro trénink nádrž ROSS - 25 metrů dlouhý bazén s ohřívanou vodou za ocelárnou na Slavíně, což znamenalo prodloužení tréninkového roku a zvyšování výkonnosti.
Úspěch přinášejí až krajské přebory žactva 31.
října 1964 v Ústí n. L. Petr Hájek se stává krajským přeborníkem na 100 m znak
(1:27,6) .
Velký spěch byl dosažen při
celostátním přeboru OBZL ve dnech 27.-28. srpna v Českých Budějovicích. Teplota
vody byla na hranici regulérnosti. Zúčastnilo se celkem šestnáct oddílů se 112
závodníky. Naše výprava čítala osm členů, převážnou tíhu však neslo pět
závodníků. Celostátní prvenství na 200 m prsa časem 2:57,6 získal J. Boubelík
ml., který byl i druhý na 100 m prsa (1:21,0). M. Tříska získal druhé místo na
200 m znak (2:45,8) a třetí místo na 100 m znak (1:15,0), Petr Hájek byl třetí
na 400 m volný způsob (5:43,8). Celkově byl náš oddíl čtvrtý se 60 body. V průběhu roku bylo celkem dvanáct závodů
a bylo překonáno 26 oddílových rekordů.
Výborným kolektivem byl i nový výbor v čele s
předsedou F. Landou. Sportovní činnost oddílu byla uskutečňována v pěti
stupních: základní plavecký výcvik - zdokonalovací výcvik -přípravka B -
přípravka A - závodní družstvo. Pro reprezentaci oddílu bylo v tomto roce
výkonnostně připraveno 22 plavců.
K 31.12.1972 měl oddíl 93 členů, z toho 22 mužů, 4
ženy, 8 dorostenců, 9 dorostenek, 25 žáků a 25 žákyň
Významným mezníkem v jeho historii bylo otevření krytého plaveckého bazénu v Roudnici nad Labem v září roku 1983. Tím se významně posunula i výkonnost tehdejších plavců a zároveň bylo založeno i tréninkové středisko mládeže. Roudničtí plavci opět bodovaly v republikových soutěžích. Mezi nejlepší patřilo zejména žactvo vedené trenéry P. Hájkem, O. Boušou a O. Kapounem. Dorostenci často odcházeli na sportovní školy a do reprezentace. Nejznámějším roudnickým plavcem tohoto období je patrně Vlastimil Burda, který se zúčastnil i OH v Sydney v roce 2000.
Za všemi těmi úspěchy také stojí dlouholeté učitelky a trenérky plavání nejmladších dětí - H. Moravcová, M. Nešněrová, J. Fidlerová a M. Michalcová. Bez nich by jsme nebyli, kde jsme.
V roce 1998 došlo po předchozích neshodách k rozdělení klubu na současný Plavecký klub Roudnice n. L. vedeným do roku 2020 úspěšným pólistou a trenérem Františkem Moravcem.
